Top
Wordpres - státní správa a samospráva

CMS WordPress pro státní správu a samosprávu – ANO či NE?

V tomto článku představím, jaké výhody přináší používání nejznámějšího open-source publikačního systému WordPress ve státní správě, oproti zakázkovému řešení od webařské firmy. Argumenty jsou postavené na základě našich letitých zkušeností s WordPressem, ale analogicky se dají použít i pro jiné veřejně dostupné systémy (Joomla apod). Před přechodem na WordPress jsem historicky vytvořil a více než 10 let udržoval vlastní redakční systém, na kterém běželo cca 1.000 webových prezentací, takže mám dobré srovnání z vývoje vlastní platformy. Tento článek poskytuje informace před kvalifikovaným rozhodnutím veřejné a státní správy, obcí, měst, příspěvkových organizací, NNO, a dalších subjektů, kterou cestou se vydat. Nebojte se WordPressu, své stránky na této platformě provozuje dokonce i Bílý Dům .

Závislost na 1 dodavateli  nebo dokonce 1 osobě

Pokud si necháte vytvořit webové stránky od menší až středně velké vývojářské firmy, která má vlastní systém pro správu obsahu (CMS neboli Content Management System), stáváte se závislými pouze na tomto dodavateli po celou dobu životnosti svého webu, tečka. Důvod je jednoduchý – vývoj takového systému trvá měsíce či roky. Měsíce či roky musel někdo přemýšlet a ťukat miliony řádků programátorského kódu do počítače tak, aby vše fungovalo. Reálně je tedy v případě problému schopno váš web opravit jen několik lidí na světě (přinejlepším). Samozřejmě existují i velké enterprise redakční systémy, které mají po světě své vlastní partnery (servisní organizace), nicméně zde se už dostáváme k úplně jiným částkám za vytvoření typické české webové prezentace.

Systém WordPress toto vše otáčí vzhůru nohama. Zdrojové kódy jsou otevřené. Základní program si může kdokoliv stáhnout zdarma. V ČR existují stovky, možná už tisíce lidí, kteří jsou schopni opravit chyby, přidat nové funkce, nebo program aktualizovat. Na celém světě se jedná o miliony lidí, kteří v případě, že hoří, dokáží do webu zasáhnout. Jedná se o obrovskou vývojářskou komunitu. S Worpressem přestáváte být závislí, web, jeho nastavení, obsah i redakční systém jsou přenositelné!

Tak vlastním ten web nebo ne?

Tento problém souvisí přímo se závislostí na dodavateli, a je navíc okořeněn faktem, že webová stránka není typický software. Vlastnictví webových stránek, resp. jejich zdrojových kódů je obchodní problém snad stejně starý, jako tvorba webů samotná. Typická webová firma nemá zájem na tom, aby se zdrojové kódy jejich software dostaly do rukou konkurence. V drtivé většině případů se tak dostanete (opět) do područí jediné firmy, protože smlouva týkající se webu bude obsahovat něco z tohoto:

  • webové stránky jste si koupili jako službu – prostě vám nepatří, na zdrojové kódy nemáte nárok
  • webové stránky jsou vaše – ale jejich provoz (a údržba) je podmíněn fungováním na hostingu dané společnosti a zdrojové kódy vám není možné svěřit
  • webové stránky jsou vaše, můžete si je provozovat kdekoliv, nicméně program dostanete v tzv. byte-kódu – tedy bez zdrojových kódů (stejně jako např. OS Windows nebo Office) a bez možnosti na nich cokoliv do budoucna měnit
  • webové stránky jsou vaše, nicméně pokud zdrojové kódy chcete, musíte si těžce připlatit (v drtivé většině případů toto není ani možné)

U státní správy je předmět vlastnictví díla obzvláště důležitý argument. Často jsme se setkávali u klientů s tím, že byli nešťastní z toho, co si vlastně nakonec koupili.

WordPress to má velmi jednoduché – zdrojové kódy aplikace jsou volné dostupné na internetu a od webařské firmy si kupujete pouze čas nutný k vytvoření výsledného díla. Jak s hotovým projektem naložíte, je čistě na vás. Můžete si web nahrát na oblíbený webhosting, můžete nechat následnou správu svému kamarádovi, nebo svěřit specialistům.

Moduly, doplňky a rozšíření

Představte si situaci, že si necháte postavit web od typické české webařské firmy s 5-20 zaměstnanci. Česká nabídka je velmi často podobná. Zahrnuje základní redakční systém, kde můžete s lepší či menší kvalitou vkládat články, stránky, obrázky a ony se objeví na webu. Často je rozšířený o ,,moduly“ jako eshop, objednávkový formulář, fotogalerie. Všechny tyto moduly jsou (logicky) placená rozšíření, dost často velmi drahé. Nedivte se, zakázkový vývoj doplňku stál programátory dané firmy desítky až stovky hodin, a ten vývoj musí někdo zaplatit – ideálně několikrát. U zakázkového vývoje jsou  nestandardní požadavky mimo běžný web neuvěřitelně drahé. Je zde velká pravděpodobnost, že si na zakázku vyrobený modul už nikdo jiný neobjedná, a tak vám firma naúčtuje plný čas strávený vývojem – kompletně a pouze vám. Je to logické, ale také je to drahé.

Oproti tomu si zkuste WordPress představit jako neziskovou organizaci s desítkami tisíc dobrovolníků. Někteří do něj přispívají pro radost, někteří z toho mají živobytí. Do systému WordPress totiž může kdokoliv přidat ,,plugin“ – tedy v českém pojetí modul. Těchto pluginů v současné době existují miliony, a každý řeší jiný problém. Dá se říci, že na každý existující problém s vývojem webu již existuje minimálně jeden plugin, který už někdo vytvořil. Drtivá většina toho, co se v oblasti webových prezentací dá dělat, už bylo naprogramováno. Zatímco typická webařská firma vám v rámci ceníků ukáže cenu hotových modulů (10-20) + hodinovou sazbu, platforma WordPress poskytuje drtivou většina modulů zdarma, nebo za mírný poplatek (viz odstavec Cena). Vývoj webu je tedy levnější a mnohem rychlejší.

Zásadní rozdíl je tedy ve faktu, že u webařské firmy si musíte téměř vše co je nestandardní zaplatit jako zakázkový vývoj (1000,-+ / hod). U WordPress je velká šance, že váš problém již před vámi někdo řešit, a existuje na něj záplata zdarma a nebo v řádu do desítek dolarů. Příkladem může být integrace pluginu na EET, jehož cena byla cca do 1.000 Kč a bylo to nastavené a funkční za pár hodin. Schválně kolik jste za to museli zaplatit vývojářům vlastního redakčního systému a jak to trvalo dlouho jim?

Cena

Celý model open-source systémů je postavený na základu, který je dostupný zdarma, včetně velké části rozšíření, a vydělává se na placených rozšířeních (chcete-li doplňcích, modulech, pluginech), které si můžete zakoupit. Nebo si kupujete někdy lepší funkcionalitu rozšíření, které jsou v základu zdarma. Příklady?

  • Provoz eshopu na WordPress – zdarma, placené jsou doplňky pro pokročilejší marketing, například automatické rozesílání newsletterů, integrace platební brány, nebo zmíněné EET
  • Provoz webové prezentace – zdarma, za příplatek automatická filtrace spamu (nabídky Viagry apod.), za příplatek 2 a více stránkové formuláře, za příplatek rezervační systém, za příplatek sofistikované jazykové verze webu, atd.

Dostáváme se ale ke druhé části ceny, ve které WordPress drtivě vítězí. Tou důležitou součástí je komunita. WordPress v současné době pohání již téměř 30% internetových stránek na světě (viz https://www.codeinwp.com/blog/wordpress-statistics/ respektive https://w3techs.com/technologies/overview/content_management/all). Proto je téměř každý kvalitní plugin, každý design, který někdo vytvoří, prodán rozhodně vícekrát, než když si jej vývojář vytvoří pro svých pár desítek klientů. Tomu také odpovídají ceny – jen málokdy najdete plugin, který stojí přes 100USD. Pod pojmem plugin si ale můžete představit právě například celý rezervační systém, nebo řešení systému práv přístupu k obsahu webu, tj. kdo může upravovat jaké sekce webu (pro větší firmy či státní správu nutnost), a mnoho dalších funkcí. Zkrátka – za cenu 2 hodin práce typického programátora dostanete řešení, které by jinak někdo psal stovky hodin. A navíc si i toto můžete dále upravit sami, nebo za pomoci někoho kdo s WordPressem umí lépe než vy.

(Ne)Bezpečnost

Bezpečnost je často omílané téma v souvislosti s open-source a WordPress obecně. Pravdou je, že WordPress je díky své extrémní popularitě častým terčem útoků hackerů. Jakýkoliv bezpečnostní expert vám ale řekne, že absolutní bezpečnost neexistuje. Jde pouze o to, kolik prostředků musí druhá strana vynaložit na to, aby ve vašem webu objevila bezpečnostní trhlinu. Pravdou také je, že čistě nainstalovaný WordPress se dá přirovnat k zakoupené licenci OS Windows – bez firewallu ani ránu. Ovšem v případě, že s WordPressem seženete společnost, která bezpečnost OPRAVDU řeší, je bezpečnostní riziko totožné, nebo spíš menší než u zakázkové firmy. Pro WordPress vycházejí záplaty na bezpečnostní díry mnohdy ten samý den kdy je objeven problém a automaticky se instalují (stejně jako ve Windows). Mimochodem,kdy naposledy tvůrce vašeho webu prováděl jeho bezpečnostní audit?

A trochu dat k tématu. Ze všech napadených webových stránek WordPress je jich 61% infikovaných protože jsou zastaralé a neudržované. Dalších 8% bylo napadeno kvůli slabému heslu, které se dalo uhodnout. No a nakonec bylo způsobeno 52% napadení přes některá rozšíření. U nás už víme, jaká rozšíření používat a která jsou nebezpečná. Provádíme pravidelné aktualizace, a navíc díky speciálně upravenému hostingu máme několik ochranných vrstev navíc.

Pro co není WordPress vhodný?

WordPress není vhodné v situaci, kdy klient chce kompletně zakázkový projekt, obvykle eshop čistě na míru, zakázkový aukční portál atp. Zde by ,,doprogramováním“ funkcí do základní platformy WordPress vznikl vlastně úplně nový produkt. Ohýbání WordPressu do unikátního řešení je pak časově mnohem náročnější, než začít vývoj na zelené louce. Takových projektů menšího a středního rozsahu, které jsou naprosto unikátní a nikdo nikdy se s tématem předtím na WordPressu nesetkal, je ovšem minimum.

WordPress v číslech

Na webech s WordPressem probíhá 28,9% celého webového provozu internetu. Mezi redakčními CMS systémy drtivě vítězí a ukusuje si podíl 50 až 60%. WordPress využívá 14,7% ze 100 nejlepších webových stránek na světě. Používají je rovněž světoznámé značky, a zde jich uvádíme několik jako příklad: Sony Music, Baťa, USA Today, CNN, Fortune, Spotify, NBC, Quartz, Mercedes-Benz, Time, Groupe Renault, The Rolling Stones, Beyonce, University of Washington, PlayStation Blog, The Offcial James Bond 007 Website, The Walt Disney Company, Reuters Blogs, People, TechCrunch, IBM Jobs Blog, Vogue, Observer, Sony Music, New York Post, Angry Birds, Microsoft News Center, Bloomberg Professional, Justin Bieber, Sylvester Stallone, Reader’s Digest, Marks & Spencer, Google Ventures, New York Observer.

Nebojte se WordPressu, na svých stránkách doporučuje tento systém i Ministerstvo vnitra ČR:

Mezi nejpoužívanější trojici redakčních systémů, které jsou volně šiřitelné – tedy zdarma, patří: WordPress (wordpress.org), Joomla! (joomla.org) a Drupal (drupal.org). Bez nadsázky lze označit WordPress, Joomla! a Drupal za nejlepší redakční systémy v poměru cena – výkon, které jsou v současnosti na trhu.

Zdroj dat: Codeinwp.com

Sdílet

Technologický fanoušek.

Žádné komentáře

Přidat komentář

9 + eighteen =